Ohlédnutí za čertovskou sobotou – s odstupem, ale stále v emocích – a proto to bude zase dlouhé. Jinak to neumíme, tak už si zvykněte.
To se takhle sešly dvě skvělé dámy Radka Houserová a Martina Drozdová při svém loňském skoro zimním přeběhu z Jakuszyc do Vratislavic a nadšené si plácly, že si dají spolu i Čertovskej ultratrail 6.6.2020 – závod na 33km pěkně přes vrch Ralsko a jiné přilehlé kopečky. A to se takhle sešla část RunBo Teamu před 3 týdny na jednom z prvních reálných závodů po koronahnusu, pořádaném kamarády z Jestedskyrace – a tady dámy pokušitelky nahodily udičku, zda se k nim někdo nepřipojí.
A protože v týmu máme pár „magorů“, tak sice po jakože ošívání se a dělání drahot se hned druhý den chytli kluci z dua TomTom, tedy Tomáš Křenek a Tomas Svoboda – ten první ukecal druhého – nebo ten druhý prvního? No to už je jedno – každopádně se hned začala rýsovat čertovská dvojice pro štafetu na 66km.
A protože v týmu je těch magorů dost – tak připojení se Pavla Pavel Bušta na 33km, který se jako nováček týmu velmi osvědčil na zimní 24 okolo Ještědu bylo také velmi, ale velmi potěšující. A tam, kde jsou ti správní magoři, nemůže chybět Míra Miroslav Habel – prý osvědčený to support – přivez, odvez, přines, přenes, natoč, vyfoť a jiné praktické dovednosti nejstaršího z RunBo Teamu.
Takže tahle partička měla cca dva týdny na to, aby se připravila po taktické a logistické stránce – a věnovala tomu několik společných večerů, kde se nejenom běhalo.
Tady se také projevili ty letité vyjednávací zkušenosti Míry, protože na jednom takovém sezení si plácl s Marťou (a po rychlém msg. odsouhlasení s parťáky v prezidiu Andreou a Johnieem) se tak Martina Drozdová stala novou posilou RunBo Teamu, takže děkujeme za odvahu – dnes už ví do čeho vlezla. Do party na společný odjezd jsme přibrali ještě kamaráda Tomáše Toráka, který čertovskej ultratrail běžel už 3x a rovnou plnotučnou trasu 66km – takže jeho rady a zkušenosti byly platné všem.
Den D – sobota ráno, krátce po 6 vyráží jedno auto rytířů, které veze na start 66km u hradu Houska Tomáše T. a Tomáše S. na rozběh štafety na 66km. Časově vše klaplo a po jejich odstartování v 8.30 se zbytek vozu Tomáš K. a Pavel přemístili do cíle v Hamru na Jezeře, kde už je očekávala posádka druhého vozu, vyrazivšího v 9 z Liberce – princezny Ráďa a Marťa s panským kočím Mírou. Rytíři přeskočili do auta a společně jsme vyrazili na start 33km v 11:30 a předávky štafety do Skelné Hutě. Cestou jsme sledovali online stav, jak si vedou kluci – a Tom S. trošku vystrašil Toma K., neboť držel i na 15km tempo pod 5min… takže rychlé přepočty, kdy asi svůj 35km úsek doběhne a hlášky hele on snad doběhne dřív než odstartuje 33. Naštěstí – či naneštěstí – z čího úhlu pohledu se to vezme, Toma čekal výběh na Bezděz a dalších pár kopečků a tempo se zpomalilo „jen“ na 5:20.
Na startu 33km se nafasovala čísla (Marťa pěkně na svůj první závod v barvách RunBo náhodou číslo 222) a všichni se začali připravovat na ten pekelnej příběh. Konečně začala pracovat i malinká nervozita – protože jinak to po celou dobu bylo vychechtaný jak kdybychom jeli spíš na nějakej mejdan. Nebo možná už z mejdanu. Nervozita se začala objevovat i u Toma K., protože naposledy jsme Toma S. online viděli na 25km, pak se ztratil ze signálu. Sám se naštěstí ozval na 29km a to nám propočty říkaly, že dorazí cca 10min po startu 33km – takže Tom se začal rozvičovat, holky s Pavlem mířili ke startu a Míra to mezitím všelijak dokumentoval a připraven jako soumar se nechal obložit všemi svlečenými věcmi RunBorců, protože se udělalo ideální běžecké počasí kolem 15°C.
Přesně v 11:30 odstartováno a Míra míří za Tomem K. k místu předávky štafety. Už proběhla první – mix takových mlaďochů, tak čekáme na našeho Toma S. Propočty na 11:40 ale nějak nevychází, dostáváme malinko strach, zda neleží někde v křečích. Mezitím na občerstvovačku přibíhá kamarád, skvělý borec Pavel Kysela, který běží 66km a protože jsme si ho pro tento závod tak trochu adoptovali, tak ho jde Míra povzbudit a vyfotit. Tomovi S. píšeme, nereaguje, ale konečně s úlevou vidíme v dálce bílý trikot s modrým logem – je to on, šampion. Dobíhá na předávku po 35km a s převýšením 839m ve skvělém čase 3h 20min – je vidět, že se vyšťavil na maximum. Rychle ale čipnout, předat Tomovi K. a ten vyráží na 31km směr cíl. Tady na občerstvovačce Tom zjišťuje, že nemá povinný kelímek na vodu, tak Míra support naštěstí vytahuje svoji láhev s vodou s citronem, Tom ji vyžahne a doplní colou. Poté už může i trochu mluvit, tak říká, co se od 29km, kdy se hlásil naposledy stalo. Doběhla ho krize s křečemi na Malé Bukové – tady už jen silou vůle a s vědomím, že na něj čeká parťák v boji to nevzdal. Fotka z předávky je ale všeříkající. Klobouk dolů před frajerem.
Tom se aklimatizuje a Mírovi se hlásí překvapení na trati – Johniee Jan Šlégl, který přijel z Liberce na kole a z 8km 33 trasy podává zprávy, jak probíhá Pavel, pak Kyslík, Ráďa s Marťou a vzápětí Tom K. Míra s Tomem S. ještě počkají na Toma T., který už také přiběhl z 66 na občerstvovačku, tak povzbuzení, foto a kluci jdou k autu, aby se Tom mohl převléct do suchého. Míra s Johnieem si zatím vyměňují souřadnice – a pak vyráží autem s Tomem na 10km 33 (ca 43km 66) do Vranova pod pověstný vrch Ralsko.
Míra propočítává, že by tu měl stihnout naše borce – a taky sotvaže vystoupí s Tomem z auta, probíhá kolem Pavel, takže tájming support x běžci vychází na 100%. Mávneme si a vzápětí probíhá Kyslík, je vidět, že mu to nechutná, křičí křeče ty vole. Zkusíme povzbudit, tak snad to zavnímal. Tom natáčí, Míra fotí, protože se blíží naše princezny – neskutečně sesynchronizované v běhu a s úsměvy na tváři. A za nimi už je stíhá Tom K. – štafetoví TomTomové si plácnou a Tomáš uhání rychle dál. Až později se dozvídáme, co ho hnalo. Kromě touhy být na bedně také touha v kopci na Ralsko povzbudit a podpořit naše holky. A taky se mu to prý plácnutím je po zadku podařilo. Tak tomu Tome říkáme týmová souhra
Mírovi píše Johniee jedu za vámi, zatímco Míra píše Johnieemu jdeme za tebou – a tak se potkají v půli cesty a jdou společně na občerstvovačku Pavlin dvůr čekat na seběhy z Ralska. Tom S. jde statečně s nimi, ale jak říkal, lepší to rozchodit, než někde tuhnout.
Všichni 3 tam tak postupně opět povzbudí nejprve Kyslíka, který se tváří, že mu to nechutná ještě více – ale nepouštíme ho do splínu, zkoušíme předat energii a bojovník vyráží dál. Vyhlížíme Pavla, nějak nám nesedí propočítaný čas, tak opět dostáváme strach, zda někde nesedí – ale vzápětí se nám ukazuje – jenže přibíhá z protisměru. Seběhl cestou z Ralska, kde jak se pak zjistilo, doposud naprosto skvělé až dokonalé značení po celé trase dostalo menší trhlinu a vyběhl tak ze zatáčky dolů jiným směrem. Hledání cesty ho pak stálo nějaký čas, ale bral to sportovně a hlavně vypadal stále plný sil. Všechna čest pořadateli, že šel hned tento úsek zkontrolovat a vrátil se s tím, že tam opravdu chyběla jasná šipka.
Z kopce už se řítí Tom K. – pár minut před ním víme, že proběhla druhá štafeta, tak Toma povzbudíme, že pořád drží bednu. I on vypadal dobře plný odohodlání. Na občerstvovačku dobíhá i Tom T. z 66 trasy a vtipně procedí, kde máš to auto. Ale nevzdává. Těšíme se už na naše holky – přibíhají opět s úsměvem jak sluníčka, přestože už si dobře obě hrábly do sil. Holky olíbáme, Johniee jede na kole povzbuzovat pod Stohánek a hlásit stav Mírovi, který se s Tomem vrací k autu a jedou už do místa cíle všechny netrpělivě vyhlížet.
Přestože se už předtím chvílemi klubalo sluníčko, v cíli nakonec prší a není nejtepleji. Johniee opět hlasí nejprve Pavla, pak Kyslíka, poté Toma štafeťáka a holky a vyráží za námi do cíle. Tom S. plní roli dohazovače z hráze Hamerského jezera, odkud je do cíle asi 500m, aby Míra v cíli stihl všechny nafotit a natočit. Takže opět skvělá režie support týmu.
A v cíli už je náš Pavel. Jako nováček ještě neumí běhat s rozvinout vlajkou, ale to se naučí. Dobíhá svých 33,3km a s převýšením takřka 1000m ve skvělém čase 3:38:30 a je z toho neuvěřitelné 13.místo ze 75 běžců. Velká gratulace Pavle.
A už je netrpělivě očekáván jedním Tomem jeho věrný druh druhý Tom. Hláška z hráze Tom běží – Míra zapíná vše co fotí a natáčí – a Tomáš již zkušeně s týmovou vlajkou nad hlavou vbíhá do cíle. Objetí – Míra má pocit, že si snad dali i pusu – ale co, týmové emoce, to je to , oč tu běží. Tom padá s křečí k zemi, ale to už je u něj druhý Tom, aby mu pomohl. Jedinečné duo TomTom ještě v tu chvíli netuší, že si součtem časů 6:50:11 na těch 66,6km doběhli pro 3.místo. Velká paráda a nadšení všech z týmu jakmile to vešlo ve známost. A taky hrdost na to jak skvěle spolupracovali. Jste chlapci neuvěřitelní.
Přijíždí Johniee a dobíhá také Kyslík – naštěstí po seběhu z Ralska chytil druhý dech, už mu to zase chutnalo a 66,6km zaběhl tak jak chtěl – pod 7h v čase 6:59:56. Skvělé 20 místo ze 165 doběhnuvších hlavní trasu a 15 místo v ktg.Je to démon – obdiv Pájo celého našeho přítomného týmu.
Do cíle povzbudit naše holky přichází také Luděk s malou Emilkou a všichni čekáme, kdy se Ráďa s Marťou objeví. Tom hlásí holky na hrázi – a je to tady. Holky opět s úsměvem, u chlapů by se řeklo přestože běžely na plný koule, vbíhají společně, držíc týmovou vlajku do cíle. A čeká je celé mužské osazenstvo, nikdo si nechce nechat ujít obejmout zpocený holky, co dají 33,3km nahoru dolů. Jejich čas 4:21:34 je parádní – a holky jsou tak v první desítce v ktg z 27 a celkově 40 z 75. Přivezli jsme princezny – a doběhly jako královny.
Vyhlížíme také Toma T. a ten dobíhá po 66,6 km v krásném čase 8:06:37 – je to borec a blahopřejeme k jeho 4. záseku do historie ČUT. Nastává líčení dojmů, ti čerství (Míra) se snaží občerstvit ostatní – škoda, že připravené piknikové deky jsme kvůli dešti ani nevytáhli. Čekáme na vyhlášení štafety TomTom, Johniee už musí bohužel frčet – najezdil toho ten den 85km – a byl skvělou podporou čertovskému týmu.
Je tady vyhlášení a jsme hrdí na kluky na bedně, hezky se na ně koukalo. Jsme hrdi i na všechny, kdo se na tento nelehký závod vydal. Pochvala patří i pořadatelům – Čertovskej ultratrail – organizace, atmosféra, kvalitní občerstvovačky i to značení trati – skvělá práce. Vypadá to, že tady nebyl RunBo Team naposledy
Závěrem – tahle parta si to užila – na trati i v supportu. Spousta emocí a smíchu, velké vzájemné podpory, to bude ještě velká after párty. Děkujeme také za podporu druhému týmu kolem Maria Mariusz Žurek, který ve stejný den běžel s další partou svůj narozeninový běh, na kterém úžasně pokořil 45km a ještě stihl volat Mírovi, jak to vypadá s ostatními na čertech. Díky také Andy Andrea Šléglová, která v druhé partě na kole operativně rychle přijímala Mírovy fotky, aby je briskně vysílala do online sítí.
Fotografie zde v odkaze: https://www.zonerama.com/RunBo/Album/6280773